Mentalita Židov verzus mentalita Európanov

V jednom z predošlých článkov Politicky nekorektne o téme IQ. 2. časť: IQ rôznych národov sveta. IQ Židov som sa venoval téme inteligencie Židov ako jednému z faktorov, prečo napriek ich relatívne nízkemu počtu v populácii dosahujú tak významný spoločenský vplyv.

Základné fakty z článku: priemerné IQ Európanov je 100, priemerné IQ Aškenázskych Židov sa pohybuje okolo 112-115, ale ich verbálne IQ dosahuje hodnotu 125, pričom práve verbálne IQ je jedným z najvýznamnejších faktorov úspechu v spoločnosti. Naopak vizuálno-priestorové IQ Židov je len okolo 98 bodov, čo vysvetľuje ich absenciu v manuálnych remeselných profesiách. Naopak sa vyskytujú v profesiách typicky spojených s verbálnou inteligenciou: spisovatelia, novinári, právnici, sudcovia, filmový priemysel, politika.

To je jedna stránka problému. Nadpriemerná inteligencia Židov však nevysvetľuje ich veľmi časté bezohľadné správanie a trdohlavú cestu za mocou a hromadením peňazí.

V ďalšom článku Talmud – zdroj nenávisti. Základný prehľad  som popisoval mentalitu pocitu nadradenosti Židov, vychádzajúcu z téz popisovaných v Talmude, kde sú Židia prezentovaní ako “Bohom vyvolený národ” a ostatné národy sú deklasované do podoby gójov (dobytok) a niddah (špina).

Teraz sa pozrieme na tretiu časť témy a to je otázka morálky Židov.

—————————————————

Prvý zaujímavý pohľad do ich mentality prináša knižka “Katechismus hebrejce v SSSR (Pravidla chování)“, ktorá sa náhodnou dostala do rúk Stalinovej tajnej polície a ktorá popisuje židovský pohľad na svet s ešte väčšou mierou arogancie než Protokoly Sionských mudrcov.

Iba krátky úryvok:

“Slované, obzvlášť Rusové, nejsou schopni hlubokého myšlení, analyzovat a dělat vývody. Podobají se sviním, které žijí s rypákem ve svém korytě a netuší, že nad nimi je nebe. Veškeré jevy přijímají povrchně, příliš konkrétně, nevidí fakta v jejich následnosti a spojitelnosti, nejsou schopni přemýšlení, zobecnění a abstrakce. Každý případ je pro ně pouze případ, byť k němu docházelo často.

Naše ideologie je v zásadě opačná.

Oni: Radši míň ale líp. My: Radši víc ale líp.

Oni: Radši být chudý a zdravý než bohatý a nemocný. My: Radši zdravý a bohatý než chudý a nemocný.

Oni: Všechno nebo nic. My: Radši něco než nic.

Oni: Rozdávat je stejně milé jako dostávat. My: Obdarovat někoho může být i příjemné, ale dostat něco je nejen příjemné, je i užitečné.

Oni: Dodržovat zákony je povinnost, je to základ harmonie společnosti. My: Zákon je hora, chytrý člověk horu obejde.

Oni: Zvítězíme nebo zemřem. My: Vítězství pro život a štěstí, nikoliv život pro vítězství. K čemu je vítězství, nepřinese-li život v blahobytu? Hoře z porážky lze přestát; všeho dosáhne ten, kdo umí čekat.

Vše, co umí a znají gójové, my umíme také, ale co známe a cítíme my, oni by neměli znát. Vše co oni vlastní, je jejich krajní hranice. Co vlastníme my, to je náš prostředek k dostižení většího. Vše co oni dnes vlastní, je naše v jejich dočasném používání. Odebrat od nich to, co Nejvyšší nám odkázal, je naše povinnost.”

zdroj:

Katechismus hebrejce v SSSR (Pravidla chování) Vydané v Tel Avive r. 1958
http://www.vzdelavaci-institut.info/?q=system/files/Katechismus_Hebrejce_v_SSSR.pdf

(je to krátky text, 12 strán veľkého písma, ale je veľmi poučný a oplatí sa prečítať celý)

——————————–

Dva príbehy a poučenie.

Iný príklad dobre dokumentujúci mentalitu a vynaliezavosť Židov dokladujú dva nasledujúce príbehy:

Príbeh prvý: Zdochnutá mačka

Istý chytrý šikovný obchodník (neuvádzame jeho národnosť, aby sme nevzbudili pohoršenie slniečkarov a liberálov a aby nám nezablokovali portál) si chcel od jedného chlapíka kúpiť vzácnu mačku. Dokonca (čo nie je uňho zvykom) mu vopred zaplatil sto eur… Lenže, čo čert nechcel, mačka do rána zdochla.

Na druhý deň chlapík prišiel za obchodníkom, ale bez mačky. Vysvetlil, že zdochla. Obchodník požiadal späť svoje peniaze, lenže chlapík ich už utratil. Obchodník predsa našiel východisko a povedal, aby mu chlapík priniesol tú zdochnutú mačku.

„Načo vám bude?! Veď je mŕtva“, úprimne sa počudoval chlapík.

„Usporiadam lotériu a mačka bude hlavná cena,“ prezradil obchodník.

„Ale ako to chcete vysvetliť účastníkom lotérie? Veď tá mačka zdochla!“ žasol chlapík.

„Prečo by som niekomu hovoril, že mačka zdochla?“ pousmial sa obchodník…

…O mesiac sa títo dvaja náhodou stretli. Chlapík sa opýtal, ako to dopadlo s tou zdochnutou mačkou. Obchodník povedal, že všetko prebehlo veľmi dobre: „V lotérii som predal 500 žrebov, každý za dve eurá. Takže, aj s tým, že som vám zaplatil 100 eur, mal som čistý zisk 897 eur.

„Ako je to možné? A nik nebol nespokojný, nik neprotestoval?“

„Iba jeden muž, ktorý vyhral hlavnú cenu – tú mačku. Strašne sa nahneval. Ale tomu som vrátil žreb za 2 eurá a ešte som mu zaplatil “odškodné” 1 euro. A všetko ostatné som si zarobil dobrou marketingovou akciou. Obchod je obchod,“ zdôraznil obchodník.

zdroj: https://www.hlavnespravy.sk/prvoaprilove-historky-picasso-bol-zly-svedok-ako-si-zarobit-na-zdochnutej-macke/1358786

Príbeh druhý: Obchodník s opicami

Raz sa v dedine zjavil neznámy muž a ponúkol všetkým dedinčanom, že kupuje opice. Ponúkol 10 dolárov za každú.

Dedinčania, ktorí vedeli, že v lese na okolí sa nachádza množstvo opíc. Hneď sa rozbehli a začali ich chytať. Muž nakúpil od dedinčanov tisíce opíc v cene 10 dolárov. Avšak ako sa pomaly začali zmenšovať počty opíc, dedinčania už nemali také nadšenie ako na začiatku. Opice sa ťažšie hľadali, no cena bola rovnaká ako na začiatku, keď bola námaha nižšia. Muž, obchodník, preto zvýšil cenu za opicu na 20 dolárov. To dočasne zvýšilo záujem dedinčanov o chytanie opíc a opäť ich predali mužovi niekoľko stoviek. Neskôr sa ešte viac znížil výskyt opíc a tak ľudia dali prednosť práci na farme a iným činnostiam. Obchodník zvýšil v dôsledku toho cenu na 25 dolárov a opice takmer zmizli z lesa.

Muž pod vplyvom okolností vyhlásil, že bude vykupovať opice po 50 dolárov. Avšak momentálne musí ísť do mesta kvôli obchodným záležitostiam, takže jeho asistent bude vykupovať opice namiesto neho.

Keď muž odišiel, asistent povedal obyvateľom: „Sledujte všetky opice v klietke. Tie zozbieral muž od vás. Predám vám ich v cene 35 dolárov a keď sa obchodník vráti naspäť, môžete mu ich predať za 50 dolárov. Každú!“

Dedinčania zozbierali všetky úspory a vykúpili všetky opice v cene 35 dolárov. Od tohto dňa už nikdy nevideli ani muža, ani jeho asistenta. Len opice, ktoré symbolizovali chudobu, biedu a jednoduchost predajcov v ostrom protiklade k podnikatelskemu zameru nakupcu.

zdroj: https://www.hlavnespravy.sk/prvoaprilove-historky-picasso-bol-zly-svedok-ako-si-zarobit-na-zdochnutej-macke/1358786#comment-3834334396

Poučenie z príbehov:

Keď sa na to človek pozornejšie pozrie, tak oba príbehy majú jeden spoločný rys.

Stretávajú sa tam dve skupiny ľudí.

Jedna skupina vychádza z predpokladu pravdovravnosti, t.j. čo sa sľúbi/dohodne, to sa reálne splní/zrealizuje.

Druhá skupina profituje z toho, že niečo slúbi (a protistrana sa na základe toho vykalkuluje ziskovo-nákladovú kalkuláciu), avšak keď dôjde k realizácii obchodu, tak obchodník svoj sľub nesplní, pod nejakou na prvý pohľad neočakávanou výhovorkou. Protistrana, ktorá sa dovtedy racionálne rozhodovala na základe dostupných informácií, skončí vo veľkej strate.

Je to jednoznačné zneužívanie dvoch odlišných kultúrno-genetických spoločenských schém fungovania.

Európania sa evolučne vyvinuli k fungovaniu na bázi spolupráce, pravdovravnosti a dodržiavania pravidiel.

“Nemenovaní” naopak využívajú zásadu oklamať každého, kto je naivne pravdovravný a dôverčivý a profitovať z jeho čestnosti, ktorá sa stáva jeho slabinou.

V praxi je to zrážka dvoch odlišných evolučných stratégií prežitia, pričom tieto dve stratégie budú spolu neustále súperiť, ktorá je efektívnejšia.

————————————–
Krátka poznámka k téme hromadenia bohatstva

Bieli Európania sa do svojej súčasnej podoby evolučne vyvinuli na konci poslednej doby ľadovej. V tomto odbobí bola európska a severoázijská populácia vystavená krutým klimatickým podmienkam, ktoré v rámci prežitia nútili ľudí k úzkej spolupráci a deľbe získaných zdrojov.

U mužov sa evolučne vyvinula schopnosť spolupracovať aj s relatívne cudzími mužmi v rámci spoločného cieľa (lov veľkých zvierat) a následná spravodlivá deľba úlovku. Dokonca sa vyvinula aj mentalita, kedy sa úspešný lovec v daný deň delil o svoj úlovok s menej úspešnými lovcami, pričom recipročne sa títo iní lovci s ním podelili o svoj úlovok inokedy, ak boli oni pre zmenu úspešnejší.

V podmienkach doby ľadovej nemalo hromadenie bohatstva žiaden praktický význam. Všetky cenné veci rýchlo podliehali skaze (mäso z uloveného zvieraťa, rovnako aj kožušiny), takže namiesto hromadenia majetku mala význam spravodlivá deľba v rámci komunity.

Európska mentalita má túto spoluprácu a zdieľanie zdrojov doteraz v sebe hlboko zakorenenú. Preto prinajmenšom v podvedomí sa mnohí ľudia stále hanbia za to, ak majú neprimerane veľký majetok. Hoci aj v našich podmienkach je bežné, že ľudia medzi sebou súperia o zdroje, lepší zárobok a určitú mieru bohatstva, avšak vnímajú určitý limit, kedy toto bohatstvo plne pokrýva ich životné potreby (a potreby ich detí a blízkej rodiny) a o ďalšie hromadenie bohatstva sa prestávajú snažiť. Niektorí si následne užívajú slobodnejší spôsob života s menším pracovným tlakom, iní sa o svoje nadbytočné nevyužiteľné bohatstvo delia s okolím (podpora chudobnejších, podpora širšieho okruhu rodinných príslušníkov, štedrejšie odmeňovanie svojich zamestnancov, zníženie predajnej ceny výrobkov atď). S týmto typom mentality sme tak hlboko zžití, že si ho vôbec neuvedomujeme a považujeme také správanie za samozrejmé.

Špecifickosť tohto správania vynikne, keď sa porovná s parazitickými národmi, ktoré sú pripravené hromadiť majetok za každú cenu a bez ohraničenia výšky. Títo jedinci sú pripravení kvôli zväčšeniu svojho majetku zničiť životy okolitých ľudí (úžera, exekúcie, alkoholizmus, obchod s prostitúciou, pornografia, otrokárske zdieranie zamestnancov atď).

Rozdiel týchto dvoch prístupov k majetku vysvetľuje, prečo je tak veľa Židovských boháčov a tak málo nežidovských boháčov. Je to z jednoduchécho dôvodu: Židia majú hromadenie bohatstva ako svoj primárny životný cieľ, zatiaľ čo Európania sa v istom momente bohatnutia zastavia a povedia si, že im to pre život stačí.

————————————–

Židovský spoločenský parazitizmus ako evolučná stratégia prežitia.

krátky úryvok:

“Židovstvu se připisuje zvláštní nadání na obchod a ustavičně se to odvozuje od jeho předoasijského rázu. Nic není chybnější než takové pojetí, protože spočívá na bohužel již velmi pokročilé judaizaci našeho myšlení. Lichva zůstává lichvou a podvod podvodem, ať už jsou páchány ve velkém nebo v malém, zvláště jsou-li skrývány pod státnickou moudrostí, která sama však spočívá na pokročilém rozkladu. „Správné může spočívat na zřejmém omylu, a zvrácené na zjevené pravdě,“ říká s výsměchem Rathenau. Národy si nechaly nasadit bláznovskou čapku s rolničkami, v níž se mohou cítit dobře, protože již ztratily schopnost to poznat.

Židé nikdy nebyli rolníky tak, jako nikdy nebyli skutečnými nomády. – Bajky o tom, že zanechali rolnictví „z donucení“, jsou již definitivně pohřebeny vzdor početným nesmyslným pokusům židovských historiků, rabínů atd. o prokázání opaku. Sám Sombart konstatuje: „Bylo by už opravdu načase, aby zmizela zkazka o tom, že Židé byli během evropského středověku – a v zásadě až ‚od křižáckých válek‘ – přinuceni k lichvářským obchodům, protože jim byla všechna ostatní povolání uzavřena‘. Dvoutisícileté dějiny židovské lichvy až do středověku prokazují naprosto jasně nesmyslnost takové historické konstrukce.“

Tím automaticky padají také ostatní zkazky o nomádství. Židovstvo je přirozeným protikladem přírody, jehož životními podmínkami není prostředí, nýbrž umělý a omezený svět lidí. Na tom spočívá také označení Židovstva za „umělý produkt“ u Chamberlaina i Lagardeho. Pokud by bylo Židovstvo vyloučeno z lidského prostředí, kdyby bylo odkázáno na přírodní prostředí, muselo by svou „vlastní vyvolenost“ zaplatit stejně tak „vlastní smrtí“. A protože se svět lidí dobrovolně nestává objektem jeho vykořisťování, musí jím být podváděn, zcela lhostejno jakým způsobem, nejlépe ovšem tak dlouho a tak intenzivně, až takovému vykořisťování samo vychází vstříc jako v současnosti. Lež a podvod jsou nezbytnými prostředky Židovstva, a chceme-li to tak definovat, jsou současně jeho přírodou „posvěceným“ způsobem bytí, jímž může vůbec existovat! Židovstvo jej uplatňuje ve velkém i v malém, v klamání celých národů jako v podvádění jednotlivců. Jinak prostě nemůže! Židovstvo mluví o „hospodářství“ a myslí tím „vykořisťování“, mluví o „rovnoprávnosti“ a myslí tím své „panství“; mluví o „svobodě“ a má tím na mysli svou „nesnášenlivost“ – slovem, Židovstvo je jedna jediná lež!

Výsledkem jeho přítomnosti je rozklad a zánik, definitivní konec těch národů, v nichž žije.”

Zdroj: Arno Schickedanz; Společenský parazitismus v životě národů (1927)
http://www.spiknuti-proti-cirkvi-a-lidstvu.com/literatura/Spolecensky_parazitismus_v_zivote_narodu.pdf

————————————–

Na záver ešte pridám odkaz na ojedinelú sociologickú štúdiu, ktorá si trúfla zmapovať mentalitu a spoločenské špecifiká Židovského etnika pomocou serióznych sociologických a štatistických nástrojov:

Knižka vyvolala v dobe svojho publikovania búrku nevôle, autor bol označený všetkými možnými nálepkami, od rasistu, nacistu, xenofóba až po antisemitu.

Knižka má 300 strán a venuje sa trom samostatným, politicky silne nekorektným témam:

1) Rozdiely medzi rasami (80 strán textu)
…príčiny vzniku rozdielov, prejavy v podobe odlišnosti mentality, inteligencie, kriminality. Krátka podkapitola venovaná Rómskemu etniku.

2) Judaizmus ako skupinová evolučná stratégia (150 strán textu)
…špecifické mentálne a spoločenské charakteristiky židov, príčiny antisemitizmu, židovské stratégie boja s antisemitizmom, židovský vplyv na spoločnosť atď.

3) Eugenika (70 strán textu)

Zdroj: Petr Bakalář: Tabu v sociálních vědách (2003)
http://www.vzdelavaci-institut.info/?q=system/files/Tabu_v_socialnich_vedach-Petr_Bakalar.pdf

Aktualizácia 21.11.2018

Narazil som na veľmi zaujímavý úryvok:

Žid ako nenapraviteľný rozvracač akéhokoľvek hostiteľského systému

„Kdekoli a kdykoli vstoupil Žid do arény dějin, vidíme stejný obrázek jako při proniknutí Židů do světového hospodářství a obchodu. Rebeluje proti obvyklým formám a svým intelektualismem i úžasnou agilností ničí až dosud vládnoucí klid a mír. Důležitější však je skutečnost, že Žid nerebeluje jen na počátku svého vystoupení, nýbrž ustavičně. Taková byla samozřejmě role Žida v každé zemi i když otevřeně vstoupil do politiky a zůstala takovou dodnes. Ustavičným rebelováním v politice proti zavedeným formám je rozmetal – nezbytně se stal dynamitem v politických dějinách národů. Nezničil však jen staré formy, tížící jeho agilnost, nýbrž vyvinul i nové a hybnější, které odpovídají nervozitě rozvinutého monetárního hospodářství. Není nijak přehnané, když řekneme, že např. moderní parlamentarismus má prostřednictvím Židů svůj specifický ráz. Nemůže tomu ani být jinak, protože moderní parlamentarismus má modernímu kapitalismu odpovídající a politicky od něj neoddělitelnou formu,“
píše Eduard Fuchs. Bez ohledu na „důmyslné“ podsunutí jen jinými slovy potvrzuje, že judaismus a rozklad jsou jedno a to samé, že tedy i parlamentarismus je pouze přechodným jevem v rozkládání kultury a mravů!

zdroj: Arno Schickedanz; SPOLEČENSKÝ PARASITISMUS V ŽIVOTĚ NÁRODŮ (1927)
http://www.spiknuti-proti-cirkvi-a-lidstvu.com/literatura/Spolecensky_parazitismus_v_zivote_narodu.pdf

.

Aktualizácia 3.4.2019

Nesmírně zajímavé jsou názory Talmudu na obchod. „Dovoluje se bojovati proti gojům s pomocí lichvářství a šiditi je, prodáte-li však něco Židu, nebo kupujete-li od něho, není vám dovoleno šidit ho.“ Talmud uvádí několik příkladů, vzatých ze života slavných mudrců a knižníků. Tak známý rabbi Samuel, potkav goja s nádobou z čistého zlata, přesvědčil ho, že nádoba je méně cenná a koupil ji za čtyři drachmy a ještě ho při výplatě peněz ošidil o jednu drachmu.

Podobně se zachoval rabbi Kachana, který koupil od goja 120 sudů vína, ale přesvědčil ho, že sudů bylo o 20 méně, a zaplatil pouze sto. Velmi obratně si počínal rabín, který prodal goju palmové kmeny. Goj je svědomitě spočítal a zaplatil. Rabbi poslal v noci svého sluhu, aby pilou zkrátil břevna a odřezané kusy přinesl. Řekl svému sluhovi: „Goj si pamatuje počet břeven, nezná však jejich délky.“

zdroj: R.M.Vlas: Talmud – zdroj nenávisti (1939) http://www.vzdelavaci-institut.info/?q=system/files/Talmud-zdroj_nenavisti-R.M.Vlas_.pdf str. 22-23

Moja poznámka: Praktickú aplikáciu tejto filozofie možno dodnes veľmi dobre vidieť napríklad v potravinárstve, kde židovskí majitelia nenápadne zmenšujú gramáž svojich výrobkov pri zachovaní rovnako veľkého obalu a ceny. Celkovo sa zdá, že “šidenie” v obchodných vzťahov robia Židia nielen kvôli zisku, ale aj kvôli pocitu zadosťučinenia a zdôrazňovania vlastného ega v porovnaní s “hlúpym” oklamaným gójom.

.

Aktualizácia 3.11.2019

Židovské parazitovanie na téme holokaustu. Ako sa klame o holokauste

 

————————————-

Študijná literatúra:

Online knižnice s užitočnou študijnou literatúrou:

This entry was posted in Politicky nekorektne o téme IQ, Svetová vláda. Bookmark the permalink.

3 Responses to Mentalita Židov verzus mentalita Európanov

  1. korund66 says:

    • Tajomstvo úspechu je spravodlivosť, slušnosť a úprimnosť. Ak sa ich zbavíte, dosiahnete fšetko !

    Liked by 1 person

  2. riso says:

    Super clanok, stale sa k tomuto blogu vraciam castejsie a castejsie, asi ani neexistuje iny lepsi slovensky “redpiller”.

    Liked by 1 person

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out /  Change )

Google photo

You are commenting using your Google account. Log Out /  Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out /  Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out /  Change )

Connecting to %s