Zdravotné riziká chemtrailového nanočasticového prachu

Aj keď sa stále vedú spory ohľadom toho, akými presnými materiálmi je tvorený chemtrailový aerosol (najčastejšie sa udáva hliník a bárium), väčšina zdrojov, vrátane oficiálnych štúdií a patentov, sa zhoduje v tom, že sa jedná o častice nanometrových rozmerov. Ako hlavný účel chemtrailového programu sa najčastejšie udáva rozprašovanie aerosolov do atmosféry s cieľom vytvoriť efekt “globálneho stmievania”, ktorý má pôsobiť proti efektom globálneho otepľovania vyvolaného skleníkovými plynmi.

Aj keď teda stále nie sú informácie o tom, aké konkrétne látky sú na nás z lietadiel sypané, existuje dostatok informácií o škodlivosti ich mechanických vlastností vyplývajúcich z ich malých rozmerov.

Nasleduje niekoľko skrátených úryvkov z wikipédie, ktoré jasne dokladujú, že je dostatok znalostí o potenciálnej zdravotnej škodlivosti mikročasticového a nanočasticového prachu, bez ohľadu na jeho chemické zloženie.

———————————————————————————–

Pevné částice

Pevné částice či (pevné) prachové částice (anglicky: particulates či particulate matter – PM) jsou drobné částice pevného skupenství rozptýlené ve vzduchu, které jsou tak malé, že mohou být unášeny vzduchem. Jejich zvýšená koncentrace může způsobovat závažné zdravotní problémy. Podílí se také na důležitých atmosférických dějích jako vznik vodních srážek a ovlivňují teplotní bilanci Země.[1]

Ve většině případů je synonymem pro pevné částice i pojem polétavý prach.[2] Oproti tomu pojem aerosolové částice nebo atmosférický aerosol může být podle podmínek již odlišný: zahrnuje všechny částice, které se šíří prouděním vzduchu – pevné i kapalné.[3]

Zdravotní vlivy

Inhalace pevných prachových částic poškozuje především kardiovaskulární a plicní systém.[1] Účinek těchto částic na lidský organismus (obecně i na jiné živočichy nebo i rostliny) závisí na délce vystavení organismu jejich působení – na tzv. době expozice.

  • Při krátkodobé expozici[15] může docházet k vyššímu počtu zánětlivých onemocnění plic, k nepříznivým účinkům na srdečně-cévní systém a v důsledku toho k zvýšení počtu hospitalizací a vyšší spotřebě léčiv.

Vliv velikosti částic

Pozorováním bylo zjištěno, že vliv pevných prachových částic na zdraví závisí především na jejich velikosti. Větší částice se zachycují na chloupcích v nose a nezpůsobují větší potíže.[1] Částice menší než 10 µm pronikající za hrtan do dolních cest dýchacích. Někdy se proto označují jako vdechované částice . Zde se mohou usazovat v průduškách (PM2,5 – “jemné částice”), pronikat do plicních sklípků (PM1) nebo až do krve (nanočástice) a způsobovat zdravotní problémy.[16]

Z hlediska zdravotního působení byly definovány různé frakce prachových částic[1] označované obecně jako x v závislosti na jejich velikosti udávané v mikrometrech. Obvykle se stanovují částice o velikosti[1]

  • PM10 – částice menší než 10 μm,
  • PM2,5 – částice menší než 2,5 μm,
  • PM1 – částice menší než 1 μm,
  • PM0,1 – částice menší než 100 nm.

Hodnoty koncentrací těchto částic jsou obvykle udávány v jednotkách objemové hustoty (např. v µg/m³) – odpovídají tedy celkové hmotnosti částic. Reaktivita a tedy i zdravotní vlivy částic na organismy však souvisí spíše s povrchem či počtem částic, který je při dané objemové koncentraci pro menší částice větší. Proto je i riziko spojené s částicemi PM2,5 a PM1 podstatnější.[19]

zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Pevn%C3%A9_%C4%8D%C3%A1stice#Zdravotn.C3.AD_vlivy

———————

Zo slovenskej wikipédie:

Zdravotné vplyvy expozície pevným časticiam[3]

Pri krátkodobej expozícii

  • vyšší počet zápalových ochorení pľúc
  • nepriaznivé účinky na kardiovaskulárny systém
  • rast spotreby liekov
  • zvýšenie počtu hospitalizácií
  • vyššia úmrtnosť

Pri dlhodobej expozícii

  • zníženie pľúcnych funkcií detí i dospelých
  • vyšší počet ochorení dolných ciest dýchacích
  • zvýšenie výskytu chronickej obštrukčnej choroby pľúc
  • zníženie predpokladanej dĺžky dožitia

[3]  Miroslav Šuta: Účinky výfukových plynů z automobilů na lidské zdraví, Děti Země 2008, ISBN 80-86678-10-5

zdroj: https://sk.wikipedia.org/wiki/Pevn%C3%A9_%C4%8Dastice_(emisie)#Vplyv_na_.C5.BEiv.C3.BD_organizmus

—————————————————————-

Vplyv na vegetáciu

Pevné častice môžu ucpať prieduchové otvory rastlín a narušovať funkciu fotosyntézy. [68]. Týmto spôsobom môžu viesť vysoké koncentrácie pevných častíc v atmosfére k zastaveniu rastu rastlín alebo k úhynom niektorých rastlinných druhov.

zdroj: https://en.wikipedia.org/wiki/Particulates#Effects_on_vegetation

———————————————————————–

Ultrajemné částice

Ultrajemné částice (UFP – Ultrafine Particles nebo také PM0,1) jsou částice o velikosti desítek nanometrů, které jsou rozptýlené v ovzduší.

Jejich nebezpečnost vychází především z jejich malých rozměrů – mohou pronikat přes plíce do krve a způsobovat závažná poškození organismu. Navíc mají vzhledem k malým rozměrům relativně větší povrch, takže se na ně může vázat více dalších škodlivin (organických látek nebo těžkých kovů) než na částice polétavého prachu.

Jejich působení není dosud příliš prozkoumáno – začaly se sledovat až v prvním desetiletí 21. století.[1]

Na povrch ultrajemných částic se mohou navazovat těžké kovy nebo organické polychlorované bifenyly (PCB), které nebezpečnost částic ještě zvyšují.

Velikost

Za ultrajemné částice se považují částice do velikosti 100 nm.[5] Jejich dolní velikost není definována, ale je dána tím, že částice je shluk minimálně několika molekul látky, přičemž velikost molekul je běžně od desetin po jednotky nm. Ultrajemné částice jsou řádově 100× až 1000× menší, než je dosud sledovaný polétavý prach rozptýlený v ovzduší (u něj se běžně sledují částice o velikosti do 2,5 a do 10 μm, označované jako PM2,5 a PM10).

Nebezpečí

Vzhledem ke své extrémně malé velikosti pronikají ultrajemné částice až do nejzazších koutků plic – do plicních sklípků (alveol). I v případech, kdy tyto částice nejsou samy o sobě toxické, mohou zde vyvolat oxidační stres, který způsobuje zánět a další zdravotní problémy.[6]

Oproti větším částicím však nemusí být ultrajemné částice v plicích zadrženy: velmi dobře přecházejí do epitelárních buněk a přes ně do krve, případně do dalších mezibuněčných tekutin.[5] Zde mohou vyvolávat imunitní reakce nebo zvýšenou koagulaci krve a tím vznik krevních sraženin, které představují riziko vzniku srdečního infarktu a mozkové mrtvice. Krví mohou být transportovány k dalším orgánům.[7]

První výzkumy naznačují, že UFP mohou nepříznivě ovlivňovat zejména oběhovou soustavu (srdce, játra a další) a že mohou mít odlišné a někdy i závažnější účinky na lidské zdraví, než větší částice.[6]

Výzkum ultrajemných částic je teprve ve svých počátcích[9] a proto zatím neexistují limity pro jejich koncentrace v ovzduší.[10]

Sledování

Ultrajemné částice jsou tak malé, že metody používané pro sledování polétavého prachu (prosávání vzduchu přes papír nebo filtrační tkaniny) jsou pro ně nevhodné.[11] Používá se proto elektrostatická metoda, kterou se stanovuje počet částic konkrétní velikosti v měřeném objemu vzduchu. Částice se elektricky nabijí a podle velikosti a náboje se pak separují v elektrickém poli.[12] Nakonec pak čítač vyhodnotí počet částic v jednotlivých frakcích.

—————————————————–

Záver

Keď to zhrniem:

  • výskyt nanočasticového prachu z chemtrailov v súčasnosti nie je prakticky vôbec monitorovaný a taktiež na rozdiel od mikročasticového prachu neexistujú žiadne limity jeho koncentrácie
  • je zdravotne nebezpečnejší ako mikrometrový prach, ktorý vzniká z priemyselnej činnosti a spaľovacích motorov áut
  • chemtrailový nanočasticový prach dokáže prenikať hlboko do plúc a prekonávať sliznicovú bariéru, vďaka čomu sa dostáva do krvi a môže sa ukladať v organizme a môže spôsobovať ucpávanie ciev s potenciálnymi dôsledkami v podobe infarktu alebo mozgovej mrtvice
  • v organizme môže nanočasticový prach vyvolávať nešpecifické zápalové imunitné reakcie
  • bežné filtre sú proti nanočasticovému prachu neúčinné

Pokiaľ by chemtrailový program naozaj súvisel s bojom proti globálnemu otepľovaniu, znamenalo by to, že by museli byť chemtraily rozprašované po celej planéte dennodenne po dobu desiatok rokov. Zdravotné dôsledky si asi každý vie predstaviť… :-(

Dodatok:

Mnohé články na tému chemtrails popisujú situáciu, že ak sa v chemtrails nachádzajú nanočastice hliníka, sú schopné prenikať priamo cez dýchacie sliznice a hromadiť sa v mozgu. Hliník je neurotoxický kov, ktorý spôsobuje v mozgu oxidačný stres a následné odumieranie mozgových buniek.  Navonok sa prejavuje bolesťami hlavy, depresiou, neschopnosťou sústredenia a problémami s pamäťou. Hliník je tiež podozrivý ako jeden z faktorov vzniku autizmu a Alzheimerovej choroby.

Všetky články z rubriky chemtrails:

https://diskuter.wordpress.com/category/chemtrails/

Advertisements
This entry was posted in Chemtrails. Bookmark the permalink.

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out / Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out / Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out / Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out / Change )

Connecting to %s